Jiří Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl básník, prozaik, dramatik a překladatel, představitel české dekadence.
Narodil se v chudé pražské měšťácké rodině. Po absolvování malostranského gymnázia a složení maturity v roce 1889, nedokončil studia teologie v Praze a po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník. Až ve stáří byl jmenován ředitelem Poštovního úřadu a archivu.
Zřejmě bez prokazatelné spojitosti s jakýmkoli šlechtickým rodem si Jiří Karásek ke jménu připojil přídomek ze Lvovic. Chtěl tak zvýraznit svou individualitu a výlučnost a odpor ke všemu všednímu. V rámci tehdy populární autostylizace se považoval, i když neprůkazně, za potomka královehradeckého rodu, z něhož pocházel známý český astronom a matematik Cyprián Lvovický ze Lvovic (žil v letech 1524-1574) a od něhož odvozoval svoje přízvisko "ze Lvovic". Zpočátku ale podepisoval své příspěvky do časopisů svým skutečným jménem Josef Karásek. V 90. letech 19. století používal jméno Jiří Karásek a teprve na úplném přelomu 19. a 20. století si připojil titul ze Lvovic.
O literární tvorbu se Karásek snažil již za svých gymnaziálních studií, za kterých se seznámil s Arnoštem Procházkou. Při svých prvních literárních pokusech se dle vlastních slov inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického. Velmi brzy začal psát i literární kritiky - v roce 1892 začal přispívat do Literárních listů.
V roce 1894 založil Jiří Karásek ze Lvovic spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém byla uveřejňována zejména česká a francouzská dekadentní tvorba. První číslo časopisu Moderní revue se setkalo s rozporuplnou reakcí veřejnosti. Mladí dekadentní autoři s šokující odvahou rušili jedno tabu za druhým a kochali se svými uvolněnými názory. Otáčeli se zády ke společnosti, vychvalovali sexuální uvolněnost a pohrdali konzervativní morálkou.Kolem tohoto časopisu se shromáždila velká část nastupující básnické generace, pozdějších velikánů české literatury - Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk a Antonín Sova. V Moderní revue se Karásek snažil prosazovat nový typ literární tvorby a vydatně k tomu přispíval svými četnými básněmi, prózami, dramaty a eseji. Časopis spoluredigoval až do jejího zániku v roce 1925. Dále přispíval do Vesny, Nivy, Literárních rozhledů, rozprav Aventina nebo Fronty. Redaktorsky se dále podílel na Okultní a spiritistické revui, Novém hlasu a Českém bibliofilu.
Jiří Karásek ze Lvovic proslul i jako sběratel - shromáždil okolo 38 000 grafik a další tisíce knih. Své sbírky věnoval České obci sokolské. V současné době tyto sbírky spravuje Památník národního písemnictví, který z nich čas od času pořádá výstavy.
Jiří Karásek ze Lvovic zemřel téměř zapomenutý v Praze v roce 1951 na zápal plic. Zůstal po něm odkaz připomínající jak výstřelky dekadentní větve moderny, tak sílu romantického příběhu, který nás unáší do světa záhad a mystérií.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Román Manfreda Macmillena". Praha: K. Neumannová, 1909. Ed. 'Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic', sv. 11. 8°. 154, (2) str. Dobová velurová (semišová) umělecká vazba se zlac. titulem na hřbetu.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951; rkp. dedikace). "Romány tří mágů II. Scarabeus". Praha: Ot. Štorch-Marien, 1925. Edice Avenitum sv. 98. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, sv. 10. 8°. 207, (2) str. Na první str. autorova dedikace perem. Obálka a úprava V. H. Brunner. OIllBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Romány tří mágů III. Ganymedes". Praha: Ot. Štorch-Marien, 1925. 1. vydání. Edice Avenitum sv. 108. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, sv. 11. 8°. 108, (2) str. Obálka a úprava V. H. Brunner. OIllBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Stojaté vody". Praha: A. Procházka, ed. Moderní Revue, 1895. Sv. čís. 1. První vydání. Výtisk č. 179/200. 8°. 34, (2) str. S podpisem autora perem na str. 2. Dobová plátěná vazba se zlacenou ražbou na předních deskách.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Tvůrcové a epigoni. Kritické studie". Praha: Ot. Štorch-Marien, 1927. 1. vydání. Edice Avenitum sv. 176. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, sv. 16. 8°. 202, (3) str. Na patitulu podpis autora perem. Obálka a úpr. V. H. Brunner. OIllBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Tvůrcové a epigoni. Kritické studie". Praha: Ot. Štorch-Marien, 1927. 1. vydání. Edice Avenitum sv. 176. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, sv. 16. 8°. 202, (3) str. Obálka a úprava V. H. Brunner. OIllBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Zastřený obraz". Praha: Ot. Štorch-Marien, 1923. 1. vydání. Edice Avenitum sv. 71. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic, sv. 8. 8°. 75, (2) str. Obálka a úprava V. H. Brunner. OIllBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Zazděná okna. Básně". Praha: K. Neumannová, 1912. Velká 8°. 107, (4) str. Autorova dedikace perem na 1. str. Přednostní vydání na hollandu. Úprava, obálka a pův. dřevoryty F. Kobliha. OIlBrož.
Karásek ze Lvovic, Jiří. "Zazděná okna. Básně. 1892-1893". Velké Mezříčí: Šašek a Frgal, 1894. 1. vydání. 12°. 66, (2) str. Volné složky v nepůvodní obálce.
Karásek ze Lvovic, Jiří (1871-1951). "Zlatý triptych." Praha: Alois Srdce, 1919. 2. svazek ed. 'Kruh četby zábavné a vdělávací'. 1. vydání. Obsahuje prózy: Smrt Sábské královny, Tříkrálová legenda a Košíček Dorothein. 8°. 36, (3) str.. OIlBrož.