Kamil Bednář (4. července 1912, Praha - 23. května 1972, Mělník) byl český básník a překladatel.
Studia práv a filozofie na Karlově univerzitě nedokončil. Po uzavření vysokých škol okupační správou působil jako redaktor v nakladatelství Melantrich. Odtud přešel do nakladatelství V. Petra a několik let po válce roku 1949 k Československému spisovateli. Od roku 1959 se věnoval pouze psaní. Používal také pseudonymy, např. Prokop Kouba.
Patřil k vůdčím osobnostem básnické generace, která umělecky dorůstala v období krátce před německou okupací Československa. Ta se orientovala k nadčasovým hodnotám konkrétního, „nahého“ člověka (člověk zbavený vnější slupky, oproštěn od umělých konvencí a ideologií), což Bednář vyjádřil v programovém eseji Slovo k mladým (1940), kolem něhož se soustředily názory celé literární generace.
Bednář, Kamil (1912-1972). "Dřevěný Kristus. Básně na kříž nalezený v horách". Praha: Jaroslav Picka, 1957. 110 výtisků. Obálka (linoryt) a frontispis Marie Vindišová. Podpisy autora a ilustrátorky tužkou v tiráži. 4°. (10) ll. + frontispis. OIllBrož.
Bednář, Kamil (1912-1972). "Vánoce v Čechách". Praha: Václav Petr, 1941. Větší 8°. 27, (1) str. Kresbami doprovodil M. Truska. Na str. 1 podpis autora a ilustrátora perem. OBrož.